- COMPO
- Rady a tipy
- Péče o rostliny
- Bylinky, ovoce & zelenina
- Předpěstování zeleniny
Na co byste si měli dávat pozor při výsevu zeleniny
Předpěstování zeleniny
Sníte o vlastní zeleninové zahrádce, o bohatém zvýšeném záhonu nebo sklizni vlastní zeleniny pěstované na balkoně? Abyste mohli během léta sklízet různé druhy zeleniny, musíte některé rostliny začít předpěstovávat už na začátku roku, jiné mohou být zase vysety později přímo na záhony. Ukážeme Vám, na co byste si při výsevu měli dávat pozor a dáme Vám několik typů, aby se vše zdařilo.
To je důvod, proč se to vyplatí
Která zelenina by měla být předpěstována?
Rostliny by měly být předpěstovávány tehdy, pokud v čase vhodném pro jejich výsev ještě nejsou vyhovující venkovní klimatické podmínky. Proto má smysl provádět výsev těchto rostlin na okenním parapetu nebo ve vyhřívaném skleníku. Semena většiny druhů zeleniny totiž vyžadují ke klíčení celkem teplé stabilní klima a vlhkost. V závislosti na tom, pro kterou zeleninu se rozhodnete, bude doba výsevu a výsadby rozdílná. Za určitých okolností to může být i v zimě. Jiné odrůdy, zejména ty původní, předpěstovávány být nemusí, ale mohou být vysety přímo do záhonu. Patří sem například kořenová zelenina, jako je mrkev, ředkvičky nebo červená řepa. Rostou velmi rychle a ke klíčení nepotřebují vysoké teploty. Vzhledem k tomu, že plody rostou pod zemí, nejsou tak citlivé na teplotní rozdíly jako například rajčata. Navíc vegetační období u rajčat, lilků nebo i okurek je tak dlouhé, že by jejich výsev na venkovní záhony až v teplých měsících nestačil k dosažení dobré sklizně ještě před nástupem chladného období. Přehled různých druhů zeleniny a správný čas pro jejich setí najdete v našem výsevním kalendáři:
Jaký je rozdíl mezi klíčením na světle a ve tmě?
Semena se v zásadě dělí na pozitivně fotoblastická a negativně fotoblastická. První skupina semen potřebuje k procesu svého klíčení světlo a proto nejsou při výsevu zakrývány půdou. Pokládají se pouze na substrát a jen lehce se přitlačí. Negativně fotoblastická semena naproti tomu potřebují pro klíčení vrstvu substrátu na přikrytí, aby se cestou za světlem mohla zbavit své slupky. Zatímco převážná část semen bylinek je pozitivně fotoblastická, počítá se většina druhů zeleniny k negativně fotoblastickým. Přehled můžete najít zde:
| Jak pěstovat zeleninu | Druh zeleniny podle způsobu klíčení |
|---|---|
Klíčící na světle | mrkev, hlávkový salát, celer |
Klíčící ve tmě | rajče, paprika, čili, okurka, cuketa, lilek, hrách, fazole, polníček, dýně, kukuřice, ředkev, červená řepa |
Jak na vlastní úrodu
Výsev zeleniny krok za krokem
1
Příprava pěstební nádoby
Naplňte výsevní misku nebo květináč speciálním substrátem pro výsev a lehce jej upěchujte. Substrát poté lehce zvlhčete trochou vody.
2
Výsev semen
Nyní naneste semena na povrch substrátů. Semena klíčící na světle zůstanou ležet na povrchu, semena klíčící v půdě se lehce zatlačí do substrátu. Zpravidla platí: semena mají být rozmístěna od sebe na vzdálenost dvojnásobku jejich šířky.
3
Zakrytí nádoby
Přikryjte pěstební nádobu průhledným víčkem a umístěte ji na teplé a světlé místo. Každý den provádějte větrání pěstební nádoby a zalívejte substrát, jakmile začne vysychat. Nejlépe se k tomu hodí lahev s rozprašovačem, aby nedošlo k odplavení semen.
4
Odstranění krytu
Jakmile semena vyklíčí a jsou viditelné první klíční lístky, můžete kryt z nádoby odstranit. Dbejte na to, aby klíčky byly i nadále udržovány v dostatečně vlhkém substrátu. Také dostatek světla je i v tomto okamžiku obzvláště důležitý.
5
Pikýrování sazenic
Jakmile jsou rostlinky trochu větší a stabilnější, může přejít k jejich pikýrování neboli rozsazování. Při pikýrování jsou vybírány nejsilnější rostlinky z výsevní nádoby a jsou přesazovány do vlastního květináče. Toto vede k tomu, že opět získají více místa pro svůj růst a nebudou si navzájem mezi sebou brát světlo. I substrát v novém květináči udržujte dostatečně vlhký.
Rovnoměrný výsev malých semínek
Vysít rovnoměrně drobná, malá semínka je velmi obtížně. Smíchejte proto osivo s jemným, suchým křemičitým pískem a vysejte tuto směs.
Jak funguje výsev do záhonu
Pokud provádíte výsev přímo do záhonu je obzvláště důležité dávat pozor na odstupy mezi rostlinami, protože už je nebudete přesazovat. Vzhledem k tomu, že odstupy závisí na velikosti a růstu kořenů rostliny, můžete tyto informace obvykle najít na zadní straně sáčku s osivem. Pro lepší dodržení těchto vzdáleností můžete v záhoně vytvořit asi 1–2 cm hluboké brázdy ve stanovené vzdálenosti, do kterých poté semena zasadíte.
Vytvoření správných podmínek pro výsadbu
Ne příliš brzy
Načasování
Pokud si chcete předpěstovat zeleninu na okenním parapetu, je správné načasování rozhodující. Pro každý druh zeleniny existuje sice obecné doporučení, ale různé odrůdy se od něj mohou lišit. Zkontrolujte si proto vždy údaje od výrobce. Jen tak si můžete být jisti, že načasování výsevu je ve shodě s vegetačním obdobím konkrétní rostliny. Po "ledových mužích" (v květnu) můžete rostliny přemístit ven. Pokud vysejete Vaše rostliny moc brzy, budou již do té doby příliš vysoké pro pěstování na parapetu a i ve skleníku to už určitě bude s místem na hraně. Nezačínejte tedy s výsevem příliš brzy.
Světlo a teplo
Umístění
Je velice důležité najít správný poměr tepla a světla, aby semena mohla vyklíčit a sazenice dobře růst. Vytápěné skleníky nabízejí dostatek světla a teplotu může regulovat podle potřeby. V domě se jsou vhodné okenní parapety orientované na jih nebo jihovýchod, zde budou mít mladé rostlinky dostatek světla. Pokud bude rostlinka příliš ve tmě, ztratí výhonky. To znamená, že vytvoří velmi dlouhé a slabé výhonky, aby se dostala za světlem. Tyto slabé výhonky určitě nejsou dobrým základem pro silný růst rostliny a mělo by se jim předcházet. Pokud už začnete s výsevem velmi brzy začátkem roku, může Vám s vylepšením světelných podmínek pomoci přídavná lampa. Teplo je sice pro klíčení velice důležité, ale příliš blízko k topení byste nádobu s výsevem dávat neměli, protože horký vzduch z topení rychle vysušuje výsevní substrát.
Také vlhkost vzduchu má vliv na úspěšné klíčení semen. Abyste udrželi vlhkost vzduchu pokud možno co nejvyšší, můžete použít výsevní nádoby s plastovým krytem. Pro jednotlivé květináče se pak jako kryt hodí třeba obrácené zavařovací sklenice nebo potravinová folie. Abyste předcházeli houbovým chorobám, měli byste kryt jednou denně sundat a umožnit tak výměnu vzduchu.
Správný výsevný substrát
Půda a hnojivo
Aby mohly semena zeleniny dobře klíčit, potřebují k tomu speciální výsevní substrát. Ten obsahuje na rozdíl od klasického květinového substrátu jen malé množství hnojiva. To je zásadní k tomu, aby si sazenice vytvořily silné kořeny a nebyly od začátku "překrmovány". Navíc je výsevní substrát sterilizován - spory houbových nebo zárodky jiných nemocí tak mají mnohem menší šanci. Pro rostliny s vysokou potřebou živin, jako jsou např. rajčata, se nabízí naplnit výsevní nádoby do spodní třetiny objemu speciálním přihnojeným substrátem pro rajčata. Tak se vytvoří rovnou dlouhé kořeny, které budou chtít dostat do vyživeného substrátu pro rajčata. Klíčky potřebují jen velmi málo živin. S pravidelným přihnojováním by se tak mělo začít, když se vytvoří první dva opravdové lístky.
Výsadbové květináče
Nádoba
Po výběru správného substrátu vyvstává otázka výběru správné nádoby. Jestli se rozhodnete pro jednotlivé výsevní květináče nebo výsevní misky, to záleží na konkrétním osivu. U větších semen, jako jsou rajčata, můžete velmi dobře použít jednotlivé květináče a v případě potřeby tam dokonce vložit dvě semena. Pro jemné osivo se více hodí výsevné misky, protože odsud můžete později vybrat ty nejsilnější rostliny a přesadit je do samostatných nádob.
Pěstování ovoce a zeleniny
Další tipy pro samozásobitele
Výrobky vhodné pro výsev a výsadbu
COMPO. Prostě krásné rostliny.
Ať už obě ruce levé nebo jako rozený zahradník - společně pro zelenější život.
