Jakou výživu potřebují rostliny?

Pokud chcete osázet zahradu nebo balkon, je důležité zohlednit různé požadavky rostlin. To se týká například místa: rostliny, které jsou ve svém přirozeném prostředí zvyklé na hodně slunce, se na stinném místě necítí příliš dobře. Rozhodující roli hrají také jejich výživové potřeby. Některé bylinky například snadno rostou v půdě chudé na živiny, zatímco jiné rostliny, jako jsou rajčata, brambory nebo dýně, vyžadují obzvláště bohatou zásobu živin. Tyto rostliny řadíme mezi vysoce náročné na živiny.

Rostlinám musíte poskytnout dostatek živin, aby se na záhonech nebo v květináčích cítily dobře i výživově náročné a středně náročné rostliny. Již na podzim můžete do zahradní půdy zapracovat kompost, který zvýší obsah živin. Dusík hraje důležitou roli zejména v období vegetačního růstu. Na jaře, před výsadbou první zeleniny, je proto vhodné do půdy kromě hrsti kávové sedliny kvůli dusíku zapravit také kompletní hnojivo jako COMPO Univerzální dlouhodobé hnojivo s ovčí vlnou. K tomu je vhodné hnojivo pro zeleninu s pomalým uvolňováním, jako je například COMPO Dlouhodobé hnojivo pro rajčata s ovčí vlnou, které výživově náročným rostlinám dodá všechny důležité živiny. Pokud chcete vysadit náročné rostliny, jako jsou rajčata, do květináčů, je nejlepší použít kvalitní předhnojené zeminy určené speciálně pro zeleninu, jako je například COMPO Substrát pro rajčata a zeleninu bez rašeliny.

Jakmile dojde na květy a tvorbu plodů, tak se rostlinám začnou sbíhat sliny na draslík. Proto byste měli svým vysoce a středně náročným rostlinám zajistit pravidelný a vyvážený přísun živin. Pokud jste nepoužili hnojivo s pomalým uvolňováním, můžete jednoduše přimíchat tekuté hnojivo pro zeleninu do závlahové vody a zalít jím půdu. Zejména rostliny v květináčích jsou za dodatečné živiny velmi vděčné.

Pro zajištění obzvláště bohaté úrody může být užitečné střídání plodin. To znamená, nevysazování plodin s vysokými nároky každý rok na stejné místo. Na místo, kde jste předešlý rok vysázeli rostliny s vysokou potřebou živin nyní zasadíte méně náročnou plodinu. Příklad: v létě na záhon nejprve vysadíte vysoce náročnou plodinu, jako je brokolice. Na podzim následuje hlávkový salát nebo asijský salát.

Pokud máte velkou zahradu, může mít smysl i systém čtyř polí se střídáním plodin. V tomto systému se zelenina pěstuje nejméně na čtyřech záhonech, takže rostliny mohou každý rok rotovat o jeden záhon dál. Na čerstvě pohnojeném záhonu se vysoce náročné rostliny, na druhém středně náročné rostliny, na třetím nízko náročné rostliny a čtvrtý záhon se nechá na zotavenou - například s plodinou na zelené hnojení. V následujícím roce se pak všechny rostliny přesunou o jeden záhon dál: výživově náročné rostliny se přesunou na obnovený, nyní na živiny bohatý záhon; středně náročné rostliny se přesunou na záhon, kde byly předtím vysoce náročné rostliny a výživově skromné plodiny na záhon nyní chudý na živiny, kde dříve rostly náročné plodiny. A záhon, na kterém rostly plodiny s nízkými nároky na živiny, se nyní po třech letech pěstování zeleniny může zregenerovat.

Místo střídání plodin můžete každý rok odstranit vrchní vrstvy půdy a doplnit je dobře pohnojenou půdou a zahradnickým kompostem, abyste zajistili dostatečný přísun živin.