Špenát

Ačkoli je špenát (Spinacia oleracea) u mnoha dětí spíše neoblíbený, pěstování této listové zeleniny na vlastní zahradě má hned několik výhod: Čerstvý špenát chutná skvěle nejen v salátech! Může posloužit i jako náplň na pizzu, do lahodných špenátových lasagní nebo jako příloha k bramborám a lososovi. Špenát je navíc dobrým zdrojem kyseliny listové, draslíku a hořčíku. Navíc je špenát velmi nenáročný na péči, a proto se skvěle hodí pro začátečníky v pěstování zeleniny.

Tato listová zelenina pochází původně z jihozápadní Asie. Odtud se pravděpodobně v 8. století dostala do Španělska, než si získala oblibu i ve zbytku Evropy. Zatímco dříve byly rozšířené zejména odrůdy špenátu se špičatými listy, dnes převládají odrůdy s kulatými listy, protože většinou poskytují vyšší výnosy.

Celkově existuje velké množství odrůd špenátu. Abychom se v tom neztratili, můžeme tuto listovou zeleninu nejprve rozdělit podle doby sklizně. Jarní a podzimní špenát se tak obzvláště dobře hodí jako předpěstovaná nebo následná plodina, protože tato zelenina potřebuje relativně málo živin. Příkladem jarní i podzimní odrůdy je například špenát „Butterfly“. Je ideální pro všechny netrpělivé zahradníky, protože roste obzvláště rychle. Naproti tomu stará anglická odrůda „Viktoria“ se nechává déle čekat, ale zato poskytuje obzvláště mnoho chutných listů.
Zatímco podzimní nebo jarní špenát při letních teplotách poměrně rychle vyroste do výšky, letní špenát snáší teplé počasí relativně dobře. Je proto vhodný i pro pěstování v létě. Mezi oblíbené odrůdy patří například „Bloomsdale“ nebo „Gamma“.
Ani při chladnějších teplotách se nemusíte vzdát čerstvých vitamínů: zimní špenát, jako jsou odrůdy „Prickly Winter Spinach“ nebo „Winterriesen Verdil“, je do určité míry mrazuvzdorný a po přečkaní zimy jej lze sklízet obzvláště brzy v novém roce.

Pokud chcete pěstovat špenát, měli byste při výběru stanoviště rozhodně vzít v úvahu, že špenát vytváří kůlovité kořeny, které mohou dorůst až do délky 30 centimetrů. Aby mohl v půdě bez problémů „rozprostřít své nohy“, měla by být půda i v hlubších vrstvách kyprá a propustná. Pokud chcete špenát pěstovat na balkóně, doporučujeme proto velký, hluboký květináč. Špenát navíc preferuje půdu bohatou na humus a živiny.
Špenát se nejlépe cítí na slunném až polostinném místě. Kolik slunce snese, závisí na odrůdě a ročním období. Zatímco zimní špenát ocení pár hřejivých slunečních paprsků, letní špenát roste lépe, pokud je umístěn na mírně stinnějším místě.

Pokud nemáte vlastní zahradu, ale přesto byste chtěli pěstovat špenát, můžete tuto zeleninu zasadit do květináče. Důležité je vybrat nádobu s odtokovými otvory, která je dostatečně hluboká, aby se špenát mohl rozrůst. Aby měly hlavní kořeny dostatek prostoru, měl by mít květináč objem alespoň tři litry. Abyste zabránili zamokření, nejprve do květináče nasypte drenážní materiál, například pemzu. Na ni nasypte kvalitní zeminu pro zeleninu, jako je například COMPO ORGANIC Substrát pro rajčata a zeleninu.

Alternativně můžete špenát pěstovat také ve vyvýšeném záhonu. Tam mají dlouhé kořeny zpravidla dostatek místa. Systém vyvýšeného záhonu sestávající ze čtyř vrstev zabraňuje zamokření a vytváří vhodné podmínky pro pěstování zeleniny. Pro dostatek živin můžete jednotlivé vrstvy doplnit kvalitním kompostem, který zároveň zlepšuje strukturu půdy a podporuje zdravý růst rostlin. Listová zelenina se vysévá stejně jako na běžném zahradním záhonu.

Špenát můžete buď koupit jako malé sazenice a zasadit do země, nebo si tuto zeleninu jednoduše vysít sami. V závislosti na odrůdě lze špenát vysévat od dubna do začátku listopadu.

1. Nejprve připravte půdu k výsevu. K tomu půdu dobře prokypřete a odstraňte plevel. Pokud máte spíše těžkou zahradní půdu, je nejlepší do ní zamíchat trochu písku. Je-li půda písčitá a chudá na živiny, můžete ji obohatit trochou zahradního kompostu.
2. Semena špenátu vysévejte do řádků. Mezi řádky by měla zůstat mezera 15 až 20 centimetrů a optimální vzdálenost mezi jednotlivými semeny je asi pět centimetrů, aby měly rostliny dostatek prostoru k růstu. Poté semena přikryjte trochou zeminy a dobře je utlačte.
3. Na závěr semena opatrně zalijte – nejlépe jemnou sprškou. Pokud je ještě velmi chladno, k ochraně špenátu se dobře hodí fóliový tunel nebo trochu netkané textilie. První klíčky se objeví asi za jeden až dva týdny. Obvykle rostou tak rychle, že se po třech až čtyřech týdnech začnou navzájem překážet a je třeba je trochu prořezat. K tomu můžete jednoduše sklidit několik malých lístků jako „mladý špenát“.

Špenát je zejména během klíčení rostlina, která potřebuje hodně vody. Půdu proto udržujte rovnoměrně vlhkou. I později se může rychle stát, že tato listová zelenina vyschne. Pravidelné zalévání je proto nezbytné pro bohatou sklizeň špenátu. Nejlepší je zalévat rostlinu dopoledne, aby měla po celý den dostatek vody. Při zalévání dávejte pozor, aby se listy pokud možno nenamočily. Tím zabráníte rychlému napadení plísňovými chorobami. Abyste zejména v létě zabránili nadměrnému odpařování vlhkosti z půdy, můžete mezi řádky rostlin rozprostřít třícentimetrovou vrstvu mulče.

Špenát patří mezi takzvané rostliny s nízkými nároky na živiny, a proto nepotřebuje nijak zvlášť mnoho živin. Právě naopak: Přehnojení způsobí, že špenát vytvoří pouze velmi měkké listy s nízkým obsahem vitamínů a bude mít sklon k tvorbě stonků. Stačí proto, když při výsadbě použijete výživný substrát pro zeleninu nebo do půdy zapracujete organické dlouhodobé hnojivo s ovčí vlnou – špenát pak bude dostatečně zásoben všemi potřebnými živinami. Alternativně můžete špenát podpořit tekutým hnojivem pro ovoce a zeleninu – protože úplně bez živin to také nejde! Nedostatek živin poznáte mimo jiné podle žlutých listů nebo stagnujícího růstu.

Jakmile listy dorostou do velikosti asi čtyř centimetrů, můžete špenát sklízet jako „baby špenát“. Ten je jemnější a má mírnější chuť, a proto se obzvláště hodí do salátů nebo na chléb. Po asi šesti až osmi týdnech by listy měly dosáhnout své plné velikosti. Pokud si chcete čerstvý špenát sklízet opakovaně, sbírejte pouze potřebné listy a nechte v zemi listové srdíčko. Tak může zelenina znovu vyrašit. Sklízejte nejlépe za slunečných dnů odpoledne nebo večer, tehdy listy obsahují méně dusičnanů.

Čerstvý špenát chutná nejlépe. Jelikož listy rychle vadnou, sklízejte zeleninu pokud možno v ten samý den, kdy ji budete zpracovávat. Listy můžete také zabalit do vlhkého hadříku a uložit do ledničky – ale i tak špenát obvykle zvadne po dvou až třech dnech. Pokud se vám podaří obzvláště bohatá sklizeň, listovou zeleninu nejlépe blanšírujte a poté zmrazte.

Špenát z vlastní zahrady se dá připravovat mnoha způsoby: ať už klasicky jako špenát se smetanou nebo listový špenát, rozmixovaný do zeleného smoothie nebo v pikantní tartě – špenát je opravdový všestranný talent.

Špenát je v zásadě velmi odolný, takže choroby a škůdci nepředstavují téměř žádný problém. Šneci ho však mají rádi stejně jako my. Pomocí bariéry proti šnekům můžete zeleninu před těmito škůdci ochránit již předem.
Kromě toho může dojít k napadení řepnou muškou. Ta klade vajíčka na spodní stranu listů. Vylíhlé larvy se prožírají špenátem, takže listy už nejsou příliš chutné.

Pokud je špenát vysazen na spíše stinném místě, kde téměř nefouká vítr, nebo ve skleníku, může se objevit padlí. Tuto plísňovou chorobu poznáte podle světlých skvrn na listech rostliny a takzvaného plísňového povlaku na spodní straně listů. Jakmile je listová zelenina napadena, nesmí se již konzumovat. Proto je nezbytné této chorobě předcházet pravidelným větráním ve skleníku nebo pod fóliovým tunelem.