Semenaření rajčat

Ať už na zahradě, ve skleníku nebo na balkoně - rajčata jsou jedním z nejoblíbenějších druhů zeleniny. Jistě je to i díky široké škále rajčatových odrůd. Od šťavnatých janovských rajčat přes nasládlá cherry rajčátka až po ovocovité druhy s kyselou chutí si jistě každý milovník rajčat najde to své.

Pokud jste již našli svou oblíbenou odrůdu, kterou byste chtěli pěstovat i příští rok, můžete si snadno opatřit semena rajčat z vlastní sklizně. Ne ale každá rajčatová odrůda se pro to hodí. Které odrůdy jsou obzvláště vhodné, se dozvíte na konci článku. Nejprve vám totiž prozradíme, kdy a jak si semena rajčat sami nasbíráte.

V závislosti na odrůdě rajčat, regionu a povětrnostních podmínkách začíná sklizeň rajčat kolem července. Pokud rajčata pěstujete ve skleníku, můžete si na nich pochutnat o několik týdnů dříve. Zralá nebo dokonce přezrálá rajčata jsou pro sklizeň semínek obzvláště vhodná. Máte totiž jistotu, že se semena plně vyvinula. Podle velikosti a potřeby si vyberte jedno až čtyři rajčata, ze kterých semínka vyberete.

Pokud se vám tento postup zdá příliš časově náročný, můžete také zkusit vynechat mezikroky a nechat semena sušit přímo - i s dužinou - na kuchyňském papíře. Někteří zahrádkářští nadšenci tuto variantu doporučují, protože je mnohem pohodlnější a klíčivost semen je zbývající vrstvou dužiny snížena jen mírně. Pokud tedy sklidíte dostatek rajčatových semen, měli byste se i příští rok těšit z naklíčených rajčat!

Semena vydrží obzvlášť dlouho, pokud jsou uložena ve vzduchotěsném obalu. Nejlepší je používat neprůhledné obaly odolné proti klíčení, které semena chrání před vnějšími vlivy. Případně lze semena skladovat také v papírových sáčcích. Tento způsob skladování však může vést k tomu, že nakonec vyklíčí méně semen. Malá rada na závěr: Sáček označte propiskou, abyste si později mohli vzpomenout, kdy jste semena rajčat sklidili a o jakou odrůdu se jedná.
Pokud jsou semínka dobře zabalená, bude se jim nejlépe dařit na suchém, chladném a tmavém místě.

Jak vidíte, rajčatová semínka lze z plodů získat poměrně snadno. Mezi jednotlivými odrůdami však existují určité rozdíly. Například staré odrůdy, jako jsou „Berner Rose“, „Noire de Crimée“ nebo „Moneymaker“, jsou pro množení ideální. Výhodou starých odrůd je totiž to, že při jejich samoopylení nedochází k přírůstku nových genů, které by novou rostlinu mohly ovlivnit. U starých rajčatových odrůd si tak milovníci rajčat mohou být zcela jisti, že dostanou to, co očekávají.

U cíleného hybridního šlechtění je však situace poněkud odlišná. Hybridní šlechtění znamená, že se kříží dva různí rodiče, aby vznikla nová rostlina, která kombinuje vlastnosti obou rodičů. Například jeden rodič se může vyznačovat vysokou vitalitou, zatímco druhý rodič produkcí obzvláště chutných rajčat. Výsledné rajče nás nyní potěší jak vysokou vitalitou, tak mimořádně chutnými rajčaty. Takové odrůdy se označují jako hybridy F1.  Řízené křížení různých rostlin umožňuje vyšlechtit odrůdy, které jsou vitálnější a mají vyšší odolnost. To může například snížit riziko neúrody nebo díky tomu můžete zredukovat používání pesticidů. Plody hybridů F1 se navíc často lépe skladují a podobají se sobě jako vejce vejci. Z tohoto důvodu jsou rajčata prodávaná v supermarketech obvykle hybridní.

Na farmářských trzích, bio trzích nebo u některých majitelů zahrad však často najdete staré odrůdy, které jsou vhodné k množení. Existují také výměnné trhy, kde můžete vyměnit vlastní semena za jiná - tam můžete občas najít méně známé, staré odrůdy.

Když ve svém oblíbeném obchodě s potravinami objevíte několik lahodných rajčat, můžete se pokusit získat jejich semena. I když se jedná o hybridy F1, můžete je množit stejným způsobem jako rajčata starých odrůd. V létě vás však může čekat malé překvapení. Je totiž velká pravděpodobnost, že nová sklizeň nebude mít tak výrazné vlastnosti svých „rodičů“ a budou vykazovat drobné odchylky.