Správná výsadba jednoduše

Aby se vašim zeleným miláčkům optimálně dařilo, je nezbytné najít místo, které bude vyhovovat potřebám dané rostliny.

Proto si před výsadbou zjistěte, zda rostliny preferují slunné, polostinné nebo stinné místo. Vyznavači slunce, jako je levandule, tymián, rozmarýn, svíčkovec, šanta kočičí nebo záplevák, pro sebe chtějí získat co nejvíce slunečního svitu. Naopak stínomilné rostliny, jako je srdcovka nádherná, bohyška nebo břečťan, ocení stinné místo.

Ovšem není stín jako stín a není slunce jako slunce. Existuje několik druhů míst, co se míry slunečního svitu týče, od polostinných přes odkloněné od slunce až po plně vystavené slunci, což obecnou kategorizaci ztěžuje. Rostliny, kterým se daří ve světlém stínu nebo polostínu, tj. preferují střídání slunce a stínu v průběhu dne, by na místech téměř bez světla uhynuly. Proto je třeba vždy zohlednit danou rostlinu a její potřeby v kombinaci s dalšími faktory danými umístěním, jako jsou vítr, vlastnosti půdy a okolní prostředí.

Tip: Před výsadbou také zohledněte, jestli a které rostliny jsou mrazuvzdorné. Rostliny obzvláště citlivé na mráz se vysazují do kbelíku, abyste je mohli flexibilně přemisťovat.

Pokud jde o zahradu, přicházejí pro výsadbu zahradních rostlin v úvahu především dvě období : Podzimní výsadba od konce září do začátku prosince a jarní výsadba od začátku března do konce dubna. Zahradní rostliny se totiž v těchto obdobích nacházejí ve vegetačním klidu.

Rozhodnutí, zda výsadbu provést raději na jaře nebo na podzim, závisí na druhu rostliny. Většina víceletek a mrazuvzdorných zahradních rostlin a dřevin může zakořenit o něco lépe, pokud je zasadíte již na podzim. Půda je totiž na podzim obvykle ještě příjemně teplá, takže rostliny mohou dobře zapustit kořeny. Déšť zároveň poskytuje dostatek vláhy. U jarních výsadeb je třeba počítat s vyššími nároky na péči, protože na jaře může rychle nastat slunečné období sucha a rostliny je třeba odpovídajícím způsobem zalévat. Díky silně vyvinutému kořenovému systému budou vůči letnímu suchu již odolnější. Také mrazuvzdorné podzimní nebo zimní květiny se obvykle vysazují až od září.

Rostliny citlivé na mráz jako levandule, broskvoně, hortenzie nebo ibišky, které jsou buď na zahradě, nebo po celý rok venku v kbelíku, přečkají oproti tomu první zimu mnohem lépe, když je vysadíte na jaře.Nezimovzdorné letní květiny, jako jsou petúnie, pelargónie nebo sporýš, by se měly vysazovat dokonce až tehdy, kdy už nehrozí žádné mrazy – to bývá obvykle po ledových mužích v květnu.

Kontejnerové rostliny, prostokořenné nebo s balem?

Pokud se vydáte do školek nebo specializovaných obchodů, abyste našli vhodné dřeviny, živé ploty nebo keře, dříve či později se setkáte s označením prostokořenné či kontejnerové rostliny a rostliny s balem. Způsob růstu nebo „obal“ vašich zahradních rostlin představuje pro načasování výsadby opravdu důležité kritérium. V čem je ale rozdíl?

• Prostokořenné rostliny se prodávají bez zeminy u kořenů. Jejich kořenový systém je tím pádem citlivější na mráz a vítr – proto se doporučuje vysadit je ihned po zakoupení. Prostokořenné rostliny se v zásadě prodávají pouze od podzimu do jara. Ideální doba pro výsadbu je podzim. V závislosti na počasí začíná toto období koncem září a trvá až do března.
• Rostliny předpěstované v květináčích, tzv. kontejnerové rostliny, lze v zásadě vysazovat po celý rok. V závislosti na počasí a druhu rostliny je ideální vysazovat rostliny v květináči od ledna do května, dokud není příliš teplo, a od konce srpna do prosince, pokud půda není promrzlá. Výsadba uprostřed léta je také možná, ale nese s sebou rizika, protože v důsledku letních veder hrozí vyschnutí. Ujistěte se, že rostlina v květináči skutečně vyrostla a nebyla do něj vložena až dodatečně. Poznáte to podle toho, že kořenový bal zůstane po vyjmutí z květináče celistvý a pevný – pokud se naopak snadno rozpadá, je lepší sáhnout po jiném exempláři.
• V případě citlivějších druhů je často lepší zvolit rostlinu s balem. V tomto případě se oblast kořenů prodává v zemním balu, který obvykle drží pohromadě pomocí tkaniny. Rostliny, které se prodávají s balem, mají obvykle vyvinuto více jemnějších kořenů, a proto lépe zakoření. Rostliny s balem lze vysazovat na jaře i na podzim.

Pro zahradní rostliny

Kromě správného množství slunečního svitu byste před vysazením vámi vybraných rostlin na zahradě měli zvážit ještě jeden důležitý faktor, co se umístění týče, a to: vlastnosti půdy.

Hlavními složkami půdy jsou písek, spraš a jíl. Většina rostlin zpravidla preferuje „zlatý střed“ s vyváženým poměrem obsahu písku a jílu. Většina druhů zahradní půdy je vhodná pro celou škálu rostlin. Pokud však půda obsahuje hodně jílu a málo písku, jedná se o tzv. těžkou půdu; pokud převažuje písek, mluvíme o lehké půdě. Tyto druhy půdy nejsou optimální pro všechny rostliny. V našem článku v průvodci se dozvíte více o různých typech půdy a dočtete se také, jak půdu obdělávat a které rostliny jsou pro dané typy půdy nejlepší.

Pozor: Vliv má také hodnota pH půdy. Většině zahradních rostlin vyhovuje neutrální hodnota pH mezi 5,5 a 6,5. Existují však také rostliny, tzv. rašelinné rostliny, jako jsou borůvky, brusinky, klikva, rododendrony a azalky, kterým se daří pouze v kyselých půdách s hodnotou pH nižší než 5,5. V takovém případě je třeba vyhloubit dostatečně hlubokou jamku a naplnit ji kyselým Substrátem pro rododendrony a hortenzie COMPO SANA® .

Pro rostliny v kbelíku

Velkým problémem u rostlin v kbelíku je přemokření – vzhledem k omezenému prostoru totiž snadno dojde k nechtěnému přelití. V ideálním případě by proto vaše nádoby měly mít odtokový otvor, kterým může přebytečná voda odtékat.

Pro rostliny na záhonu

Rozestupy, které byste měli při výsadbě na zahradě dodržet, v zásadě závisí na typu rostliny, její velikosti a způsobu růstu. Čím je rostlina větší, tím více místa bude potřebovat. Malé, kompaktní rozměry mladých rostlin mohou na první pohled klamat – zejména trvalky a zelenina totiž po výsadbě obvykle značně vyrostou do výšky i šířky.

Proto je důležité poskytnout zahradním rostlinám na záhonu dostatečné rozestupy, aby nerostly příliš blízko u sebe. Malé rozestupy navíc mohou podporovat šíření nemocí – v omezeném prostoru vzduch hůře cirkuluje, takže například plísně se mohou rychle šířit a nakazit sousedy na záhonu. Zároveň si rostliny vysazené příliš blízko sebe mohou navzájem ubírat světlo, živiny a vodu. Dominantnější a silnější sousedi mohou dokonce jednotlivé rostliny zcela vytlačit. Problémem však může být i příliš řídká výsadba, protože velké volné plochy na záhonu umožňují rychlejší šíření plevele mezi rostlinami. Věnujte proto pozornost informacím uvedeným na štítku rostliny.

Pro rostliny v květináči

Aby se vaše kbelíkové rostliny cítily pohodlně, měl by být květináč alespoň o tři centimetry širší než ten, ve kterém jste rostlinu koupili. Kořenový bal by měl mít po stranách deset centimetrů místa.

Pokud do velkého kbelíku chcete vysadit současně květiny, trvalky nebo trávu, jejich správné uspořádání hraje klíčovou roli – nejen proto, aby se rostlinám dařilo, ale také z estetických důvodů! Doprostřed proto umístěte větší rostliny a kolem dokola na okraj kbelíku menší, nízko rostoucí druhy. Všechny rostliny v květináčích tak budou mít dostatek slunečního světla a vyniknou naplno.

1. Vyplnění drenážní vrstvou a zeminou

Abyste zabránili ucpání odtokového otvoru zeminou nebo prorůstání kořenů spodním otvorem, překryjte jej dvěma nebo třemi hliněnými střepy. Nyní na dno nádoby rozprostřete vrstvu pemzy, abyste zabránili zamokření. U vysokých kbelíků stačí, když bude drenážní vrstva tvořit zhruba jejich čtvrtinu; mělčí kbelíky by měly být vyplněny pemzou z jedné třetiny. Poté naplňte kbelík speciální zeminou pro kbelíkové a balkonové rostliny.

2. Vysazení rostlin

Jakmile máte kbelík nebo balkonový truhlík připravený, můžete vámi vybrané rostliny vyjmout ze starých květináčů a uvolnit kořenový bal. Nyní umístěte rostlinu do stejné výšky, v jaké byla předtím, a zbytek kbelíku vyplňte zeminou. Mezi horním okrajem květináče a povrchem zeminy ponechte ideálně dvou až třícentimetrový prostor pro zálivku. Zálivková voda tak bude mít dostatek místa, aby se mohla pomalu vsakovat.

3. Mulčování pemzou

Nyní zeminu jemně přitlačte, aby v kbelíku nebyly žádné dutiny. Následně ještě můžete vrchní vrstvu zeminy pokrýt pemzou – ta chrání zeminu před vysycháním a v kbelíku zároveň vytváří přirozenou dekoraci.

4. Zalít a hotovo!

Aby rostliny dobře zakořenily, budete nyní potřebovat jednu dávku vody – a výsadka do kbelíku je hotová.!

1. Vykopání výsadbové jamky

U rostlin s kořenovým balem by měl být průměr jamky zpravidla dvakrát hlubší a širší než samotný bal.

2. Zkypření půdy

Poté půdu ve výsadbové jamce zkypřete vidlemi nebo rýčem. Do jamky můžete také nasypat vrstvu pemzy, která půdu ještě více prokypří. V závislosti na druhu rostliny přidejte do vykopané půdy pevné dlouhodobé hnojivo. Živiny z něj se tak budou rovnoměrně uvolňovat po dobu několika měsíců.

3. Vložení rostlin

Rukou opatrně promněte kořenový bal rostlin, abyste stimulovali tvorbu kořenů. Nyní je můžete vložit do jamky a vyplnit ji zeminou. Rostliny by měly být jen tak hluboko jako dříve v květináči nebo v půdě, místa štěpování musí zůstat nad povrchem. U vyšších stromů a keřů můžete do výsadbové jamky umístit opěrný kůl.

4. Přitlačit a zalít

Poté půdu opatrně udusejte, aby v ní již nebyly žádné dutiny. A nyní nezapomeňte zalévat! Důležité: Nelijte vodu přes rostlinu, ale přímo na půdu.

Malý tip: Rostliny mulčujte

Když jsou na jaře teploty vysoké a je sucho, ocení rostliny mulčování. Kolem rostliny rozprostřete trochu mulče. Vrstva by měla být vysoká asi tři centimetry. Díky ní se vypaří méně vody a vy nebudete muset tak často sahat po konvi.