Pěstování ovoce a zeleniny na balkoně

Pěstování ovoce a zeleniny na balkoně je jednodušší, než si mnozí myslí. S vyvýšeným mini záhonem, několika velkými kbelíky a několika závěsnými květináči nebo závěsnou policí můžete vytvořit poměrně velkou plochu i na menších balkonech. V létě si tak budete moct užívat bohatou a pestrou úrodu. Ať už raději mlsáte zeleninu, nebo sladké bobule – ukážeme vám, které rostliny můžete použít, aby se váš balkon proměnil v ráj mlsných jazýčků!!

Pokud chcete svůj balkon proměnit v koutek s lahodnými zeleninovými laskominami, máte na výběr: Rajčata, okurky, mangold, špenát, batáty, kedlubny, červenou řepu – pokud máte dostatek místa, lze v zásadě na balkoně pěstovat téměř všechny druhy zeleniny.

Na mlsání se hodí zejména zelenina, která má malé plody tak akorát do úst. Patří mezi ně například ředkvičky, malé odrůdy mrkve, malá cherry rajčátka nebo speciální mini odrůdy zeleniny. Tyto "svačinkové" odrůdy zeleniny mají ideální velikost, takže si na nich můžete smlsnout hned po utrhnutí. Místo dlouhých okurek hadovek tedy stačí vysadit několik mini odrůd okurek, jejichž plody jsou v době sklizně veliké pouhých deset centimetrů.

Obzvlášť oblíbené balkonové rostliny jsou jahody: Nejenže čerstvě utržené mají mimořádně lahodnou chuť, ale také se velmi snadno pěstují v květináčích, truhlících, vyvýšených mini záhonech nebo závěsných květináčích. Kompaktní bobulovité keře, které dorůstají výšky necelého metru, jako například maliník 'Summer Lovers Patio Red', navíc poskytují slaďoučké bobule přímo z keře.

Na balkon můžete také umístit malé balkonové ovocné stromky, jako je například balkonová broskvoň, která vás na jaře okouzlí svými nádhernými růžovými květy a v létě lahodnými broskvemi. Tyto speciální ovocné stromky dorůstají v květináčích výšky kolem jednoho metru, na zahradě však mohou dosáhnout výšky až dvou metrů.

Pro ještě větší středomořskou dovolenkovou atmosféru jsou ideální malé citronovníky, zakrslá granátová jablka nebo mini pomerančovníky. V kbelíku lze dobře pěstovat i balkonové mandloně, mochyni peruánskou, fíky nebo papáju.

Na balkon se hodí i klasické druhy, jako jsou jabloně, třešně, švestky nebo hrušně. Je potřeba jen vysadit speciální sloupovité ovocné stromky. Na rozdíl od svých zahradních protějšků rostou sloupovité ovocné odrůdy velmi pomalu a zůstávají poměrně útlé. Sloupovitá hrušeň nebo sloupovitá třešeň může díky své výšce až 2,5 metru sloužit také jako zástěna – na jaře navíc okouzluje svými květy.! Sloupovité ovocné stromky je nejlepší zasadit do těžkého kbelíku – zabráníte tak jejich vyvrácení při silném větru.

Tip: Každé dva až tři roky byste měli zkontrolovat, zda vaše sloupovité ovocné stromky nebo bobulové keře nepotřebují novou nádobu. Minimálně jednou za čtyři roky by se měly víceletky přesadit do čerstvého substrátu.

Kromě ovocných stromků vysazených do kbelíku a balkonové zeleniny můžete samozřejmě pěstovat také nejrůznější bylinky: Od bazalky přes rozmarýn až po pažitku – pokud na balkoně najdete ještě trochu volného místa, jednoduše zasaďte pár bylinek! Bylinky zpravidla zůstávají hodně malé a kompaktní, takže je lze bez problémů pěstovat v květináči nebo truhlíku. Skutečnou pastvou pro oči je bazalka 'Magic Blue', která láká spoustu včel k opylování. Petržel, rozmarýn, oregano, smil italský, tymián nebo pažitka jsou skvělými pomocníky v kuchyni. A šalvěj, máta peprná a heřmánek jsou jako léčivé rostliny proti nachlazení skvělým doplňkem vaší domácí lékárny. Skvěle se dají využít pro přípravu bylinkových čajů.

Mimochodem: Některé rostliny, které na první pohled vnímáme jako „květiny“, nejenže vypadají hezky, ale jsou to také úžasné aromatické byliny. Patří mezi ně například aksamitník tenkolistý nebo lichořeřišnice. Pestrobarevné květy rostlin můžete použít na dezerty nebo vydatnější pokrmy. Také levandule lékařská nejenže svými aromatickými květy okouzluje včely a motýly, ale lze ji také – ve střídmých dávkách – použít k dochucení nejrůznějších pokrmů, od tvarohového koláče po filé.

Kromě toho lze levanduli – stejně jako růže nebo eukalyptus – přimíchat do koupelových solí, vonných svíček nebo tělových olejů. Nebudete mít sice co uždibovat, ale získáte mnoho dalších skvělých možností, jak tuto krásnou vonnou rostlinu využít.

Mnoho ovocných stromků nebo bobulovitých keřů můžete na balkonové zahradě vysadit již brzy na jaře – vždy byste se však měli řídit počasím. Při silných mrazech je lepší nechat rostliny v bytě za oknem o něco déle.
Zvláštní pozornost je třeba věnovat kvetoucím ovocným rostlinám. Květy jsou totiž na mráz často velmi citlivé, i když je stromek sám o sobě mrazuvzdorný. Když v období kvetení začne mrznout, je proto lepší umístit ovocný stromek do domu. Abyste se i v tomto případě mohli radovat z bohaté úrody, měli byste vzít opylování do vlastních rukou a pyl na květy nanést pomocí štětečku.

Zatímco bob obecný, kořenovou zeleninu, jako je pastinák nebo mrkev, a různé druhy listové zeleniny můžete na záhon vysévat již brzy na jaře, ostatní zeleninu, jako jsou rajčata, okurky nebo papriky, byste měli vysazovat až po posledních mrazech.
Pokud je již v dubnu počasí slunečné a teplé, můžete samozřejmě balkonovou zeleninu přemístit ven i dříve. Rostliny dejte ven, až bude teplo, ale zataženo. Rostliny si tak budou moci pomalu zvyknout na nové prostředí. V noci, když se opět ochladí nebo pokud by snad měly přijít mrazy, přeneste zeleninu zpět dovnitř. Pokud byste papriku bez varování ze dne na den umístili do sálavého letního horka, mohla by tato balkonová zelenina utrpět popáleniny.

Tip: Pokud chcete předpěstovat zeleninu citlivou na mráz, je nejlepší tak učinit na světlém, teplém okenním parapetu.

Tip: Od března sázejte mrazuvzdornou balkonovou zeleninu a jahody

Pokud máte chuť, můžete začít pěstovat zeleninu nebo ovoce už v březnu nebo dubnu. Za příznivého počasí lze už vysévat ředkvičky a mrkev nebo sázet saláty a jahody. Chutnou balkonovou zeleninu a sladké jahody můžete doplnit mrazuvzdornými violkami rohatými. Tyto hezké pestrobarevné květiny můžete také použít na ozdobu salátů nebo dezertů.
Od května, kdy již nehrozí pozdní mrazy, můžete místo violek rohatých, salátů a ředkviček vysadit jinou zeleninu, například rajčata nebo papriky.