Rododendron

Květnové kvetení rododendronů patří k nejkrásnějším okamžikům zahradní sezóny. S více než 1 000 druhy patří rododendron k nejrozmanitějším rostlinným rodům a svou nádhernou kvetoucí krásou vnáší do zahrady spoustu barev – od bílé a žluté přes růžovou až po odstíny červené, fialové a purpurové. Tento oblíbený kvetoucí keř z čeledi vřesovcovitých (Ericaceae) znamená v překladu z řečtiny také „růžový strom“, protože během kvetení okouzluje svými pestrobarevnými květy připomínajícími růže. Díky svým tmavě zeleným listům je však rododendron i po zbytek roku atraktivním, vždyzeleným keřem.

Většina druhů běžných v našich končinách pochází z lesů východní Asie. Existuje však i několik druhů rododendronů, které jsou původní v evropských horských oblastech. Například se tam dobře daří druhům jako je alpská růže rezavolistá (Rhododendron ferrugineum) a alpská růže chlupatá (Rhododendron hirsutum). Jako zahradní rostliny se mezitím etablovaly četné zahradní odrůdy a hybridy. Obzvláště oblíbené jsou vysoké hybridy rododendronů s velkými květy, které mohou dosahovat výšky až dvou metrů. Odrůdy jako ‚Abba‘, ‚Carola‘ nebo ‚Abraham Lincoln‘ zaujmou nejen nádhernými růžovočervenými a fialovými květy, ale také vynikající mrazuvzdorností, takže jim ani ledové zimy nedělají žádné potíže. Také tzv. hybridy Yakushimanum, jejichž divoká forma pochází z japonského ostrova Jakushima, se skvěle hodí do vlastní zahrady – zaujmou kompaktním růstem a vyšší tolerancí ke slunci. Některé rododendrony se skvěle hodí i jako živý plot a díky příjemné vůni květů jsou často označovány jako „voňavý plot“.

Máte-li v zahradě jen málo místa nebo chcete-li svůj rododendron vysadit v květináči na balkóně, doporučujeme vám zvolit druhy, které zůstávají malé, jako jsou například zakrslé rododendrony – ty dorůstají maximálně do výšky 30 až 45 centimetrů. I zakrslé rododendrony jsou k dostání v různých barvách. Oblíbenou volbou s kompaktním habitem je také Rhododendron micranthu ‚Bloombux‘. Bloombux je často uváděn jako alternativa k zimostrázu. Jeho zvláštností je množství krásných, drobných květů rododendronu, které obvykle rozkvétají v květnu nebo červnu. Další výhoda: rostlina není napadána zimostrázovým můrou, na rozdíl od běžného zimostrázu.

Mimochodem: Zatímco azalky (Azalea) a rododendrony byly dříve považovány za dva odlišné rody, v 19. století byly všechny druhy azalek botanicky zařazeny do rodu Rhododendron. Rhododendron simsii, známý také jako pokojová azalka, je dnes oblíbenou pokojovou rostlinou.

Doba kvetení většiny druhů rododendronů se pohybuje od konce dubna do poloviny června. Existují však i některé rané jarní rododendrony, které rozvíjejí poupata již brzy na jaře. Například rododendron dauricum se v mírných zimách pyšní svými růžovými až fialovými květy již od prosince – toto zimní kvetení však silně závisí na povětrnostních podmínkách; při přetrvávajícím chladu se květy mohou objevit až na jaře. I rododendron praecox potěší svými krásnými květy již v březnu. Některé hybridy, jako například odrůda „Herbstfreude“, potěší hobby zahradníky dokonce i druhým kvetením v září a říjnu. Díky promyšlenému vysazení různých druhů rododendronů tak můžete prodloužit dobu kvetení téměř na celý rok. Vyplatí se také odstraňovat odkvetlé květy, protože to rostlinu podněcuje k tvorbě dalších květů a tím i k delšímu kvetení.

Aby se rododendronům na jejich stanovišti dařilo, je třeba vzít v úvahu několik aspektů – tato rostlina totiž není zrovna nenáročná. Vzhledem ke svému přirozenému výskytu v lesích a chladných horských oblastech preferuje tento kvetoucí keř půdu bez vápna a bohatou na humus. Jelikož rododendrony patří mezi takzvané rašeliništní rostliny, které upřednostňují kyselou půdu, je optimální hodnota pH mezi 4 a 5,5. Při výsadbě na zahradě i v květináčích doporučujeme použít speciální substrát, jako je například COMPO SANA® Substrát pro rododendrony a hortenzie. Tento substrát pro rododendrony je dokonale přizpůsoben potřebám rostlin z rašelinišť. Půda musí být navíc kyprá a propustná pro vodu. Těžké půdy, které mají sklon k zamokření, totiž rododendronům vůbec nesvědčí – jelikož se jejich mělké kořeny rozprostírají relativně blízko povrchu, nedostávají jejich citlivé kořeny v nepropustné a trvale vlhké půdě dostatek kyslíku a odumírají.

Rododendron se proto nejlépe cítí na chladném a vlhkém místě v řídkém stínu. Keř vysazujte nejlépe vedle stromů poskytujících stín s řídkými korunami, jako jsou například borovice. Doporučujeme keř navíc podsadit půdopokryvnými rostlinami. Vhodné jsou trvalky, jako jsou zlaté kopřivy nebo kapradiny, které udržují půdu vlhkou a navíc brání šíření plevele. Tím se vytvoří příznivé mikroklima.

Rododendrony se obecně dají velmi dobře kombinovat s jinými keři a trvalkami. Nejlépe se osvědčí rostliny, které mají podobné požadavky na stanoviště – zejména pokud jde o hodnotu pH – a také rostliny s hlubokými kořeny, které nekonkurují rododendronům s mělkými kořeny o živiny. Rostliny se světlými listy nebo různobarevnými květy, jako jsou například hosty, bergenie nebo i hortenzie, nechají rododendron s jeho tmavým olistěním obzvláště vyniknout a opticky zpestří zahradu.

V zásadě můžete svůj rododendron v kontejneru vysazovat po celý rok. Ideální období pro výsadbu je na jaře od poloviny dubna do poloviny května a na podzim od září do poloviny listopadu. Pro jarní výsadbu je rozhodující, aby v té době již nehrozily noční mrazy a aby byl čerstvě vysazený keř trvale udržován ve vlhku. V horkých letních dnech proto můžete zalévat i dvakrát denně. Při podzimní výsadbě byste měli keř vysadit včas před prvními mrazy, aby měl ještě dostatek času na zakořenění. Pokud na podzim prší spíše zřídka, měli byste i v tomto případě pravidelně používat konev nebo hadici.

Postup:

Tip: Připravte si rododendron k výsadbě tak, že kořenový bal ponoříte do kbelíku s vodou, dokud se přestanou objevovat vzduchové bubliny. Mezitím si můžete připravit půdu pro rododendrony a pemzové granule.

1. Vykopejte výsadbovou jámu pro váš rododendron. Ta by měla být jen o něco hlubší než kořenový bal, ale v obvodu třikrát až čtyřikrát širší
2. Nyní přistupte k přípravě půdy: do výsadbové jámy rozprostřete speciální půdu pro rododendrony, abyste keři zajistili nejlepší podmínky pro zakořenění. Rozhodně použijte speciální půdu, protože běžná květinová zemina nesplňuje požadavky této rostliny.
3. Nyní na dno výsadbové jámy rozprostřete drenážní vrstvu z pemzového granulátu, abyste zabránili zamokření.
4. Při výsadbě dbejte na to, abyste keř nesadili do výsadbové jámy příliš hluboko, protože rododendrony jsou tzv. mělce kořenící rostliny. Pokud jsou zasazeny příliš hluboko v zemi, nedostává se ke kořenům dostatek kyslíku.
5. Jámu na výsadbu doplňte speciální zeminou pro rododendrony a půdu jemně utlačte. Nakonec zalijte půdu kolem rostliny, abyste jí usnadnili zakořenění.

Po výsadbě můžete kolem rododendronu rozprostřít vrstvu mulče. Mulč zajišťuje, že vlhkost zůstane v půdě déle – což je ideální zejména v létě. Navíc tím zabráníte šíření plevele. Kromě toho můžete kolem rostliny navršit okraj pro zalévání, aby se voda dostávala k rostlině efektivněji.

V zásadě je také možné vysazovat rododendrony do květináče. K tomu se obzvláště dobře hodí zakrslé odrůdy. Je však zásadní dbát na rovnoměrnou vlhkost půdy. Nesmí tedy docházet ani k zamokření, ani k úplnému vyschnutí kořenového balu. I v tomto případě se doporučuje drenážní vrstva z pemzového granulátu a speciální substrát.

Ano, většina rododendronů je jedovatá. Při požití mohou tyto rostliny u lidí i zvířat vyvolat příznaky otravy, jako jsou například závratě a nevolnost, a v případě těžké otravy dokonce ochrnutí. Zvláštní opatrnost je proto na místě zejména u menších domácích mazlíčků, kteří rostliny okusují. Dobrá zpráva: Existuje také několik odrůd rododendronů, které jsou považovány za nejedovaté.

Pravidelná zálivka je u rododendronů zásadním opatřením při péči. Jejich mělké kořeny totiž citlivě reagují na zamokření. Proto je třeba dbát na dobré odvodnění, zejména při pěstování v květináči. Zejména v prvních letech po výsadbě doporučujeme dbát na rovnoměrnou zálivku, zatímco pevně zakořeněné keře potřebují dodatečnou zálivku pouze v období velkého sucha. Jelikož rododendrony nesnášejí vápno, měli byste tyto citlivé kvetoucí keře ideálně zalévat dešťovou vodou nebo odvápněnou vodou z vodovodu. Zalévejte také raději v delších časových intervalech důkladně, než každý den jen krátce a střídmě. Ovislé květy nebo stočené listy jsou známkou toho, že váš rododendron potřebuje vodu – v létě k tomu často dochází při dlouhodobém suchu a v zimě při zamrzlé půdě.

Vzhledem k tomu, že rododendrony mají velmi mělké kořeny a nemohou čerpat živiny z hlubších vrstev půdy, je zásadní těmto keřům dodávat potřebné hlavní a stopové živiny ve formě hnojiv. Chcete-li své rododendrony optimálně ošetřovat, přihnojte je přibližně čtyři týdny před kvetením, tedy zpravidla v březnu až dubnu, speciálním hnojivem pro rostliny z rašelinišť, jako je COMPO ORGANIC Univerzální hnojivo s ovčí vlnou. Díky přírodní složce, kterou je ovčí vlna, zajišťuje toto hnojivo šetrný a dlouhodobý přísun živin po dobu až pěti měsíců. Pokud jste svůj rododendron zasadili do lehké písčité půdy, doporučujeme jako hnojivo pro rododendrony použít COMPO Tekuté hnojivo pro hortenzie a kyselomilné rostliny, protože toto hnojivo uvolňuje živiny okamžitě a tak se co nejrychleji dostane ke kořenům rododendronu.

V zásadě není při péči o rododendrony nutné je prořezávat, protože keř roste relativně pomalu a navíc si dlouho udržuje svůj tvar. Pokud však chcete svůj starší nebo z tvaru vybočený kvetoucí keř trochu zkrátit, není to žádný problém, protože rododendrony velmi dobře snášejí stříhání a dobře zvládají jak tvarovací střihy, tak i silnější prořezávání do starého dřeva. Dbejte však na to, abyste prořezávali pouze dobře zakořeněné rododendrony – v opačném případě bude mít rostlina potíže s novým rašením po prořezání. Jelikož rododendrony tvoří nové pupeny hned po odkvětu, keř je nejlepší stříhat před kvetením, od února do začátku března, nebo alternativně hned po odkvětu na konci května. Radikální prořezávání větších keřů rododendronů není podle spolkového zákona o ochraně přírody od 1. března do 30. září povoleno z důvodu ochrany hnízdících ptáků a dalších živočichů!

Ideální dobou pro rozmnožování je léto, jakmile odkvetou květy. Pokud chcete svůj rododendron rozmnožit, máte na výběr několik různých metod. Zatímco se rododendrony ve školkách rozmnožují spíše roubováním a řízky, pro hobby zahradníky se hodí i jednodušší metoda odnoží. Nejprve si na keři rododendronu vyberte vhodnou výhonku blízko země. Než výhonek položíte k zemi, odstraňte všechny postranní výhonky a ostrým nožem lehce nařízněte kůru na části výhonku, která přijde do styku s půdou, o několik centimetrů. Výhonek nyní v tomto místě zapuste do půdy nejméně pět centimetrů. V místě řezu se vytvoří nové kořeny. Odnož můžete nyní připevnit drátem nebo háčkem k povrchu půdy nebo k tyči. Chcete-li svůj rododendron rozmnožovat alternativně pomocí řízků, můžete ostrými a čistými nůžkami odříznout asi deset centimetrů dlouhý kousek z konce výhonku keře – ideálně přímo pod místem, kde začíná list. Odřezek nyní zasaďte do nádoby nebo pěstebního květináče s chudou pěstební zeminou. Odřezky je třeba udržovat neustále vlhké – vysoké vlhkosti vzduchu dosáhnete například tak, že přes nádobu napnete fólii. Řízky se nejlépe daří na teplém místě, avšak bez přímého slunečního záření. Optimální teplota se pohybuje mezi 15–20 stupni. Jakmile váš výhonek vytvoří první kořeny, můžete jej nejprve přesadit do květináče, dokud nevytvoří dostatek kořenů, aby mohl být přesazen na záhon nebo do většího květináče.

V zásadě je většina druhů rododendronů mrazuvzdorná. Mrazuvzdornost se však může lišit v závislosti na odrůdě. Existují tedy odrůdy, které snášejí mrazy až do -30 stupňů, zatímco jiné vydrží pouze -15 stupňů. Největší nebezpečí představuje kombinace mrazu, zimního slunce a větru, která často vede k nedostatku vody a poškození suchem. Mnoho vždyzelených druhů se při silném mrazu a suchém větru chrání před odpařováním tím, že svine své listy. Svůj rododendron na volném prostranství můžete dodatečně chránit tak, že ho přikryjete netkanou textilií. Abyste zabránili zamrznutí kořenů rododendronu, které leží mělce pod povrchem, můžete na zem jako zimní ochranu rozprostřít vrstvu mulče. Pokud máte kvetoucí keř zasazený v květináči, můžete jej umístit na chráněné místo poblíž stěny domu a květináč navíc obalit jutou nebo bublinkovou fólií, abyste zabránili poškození kořenů mrazem. Dbejte na to, abyste svůj rododendron i v zimě dostatečně zalévali, pokud je půda bez mrazu.

Pokud se pečlivě vysazený rododendron prostě nechce otevřít své dlouho očekávané poupata, je zpočátku zklamání velké. Může to mít několik příčin.

1. Stanoviště: Často je příčinou nevykvetnutí nesprávné stanoviště. Je-li půda příliš písčitá a chudá, rododendron nenajde dostatek vody a živin. Pomozte této rostlině, která preferuje rašeliništní podmínky, tím, že do půdy zapracujete speciální kyselou zeminu nebo keř přesadíte na jiné místo.

2. Světlo či stín: Problémem může být i nedostatek světla, protože rostlina nesnáší úplný stín – optimální je několik hodin přímého slunečního světla ráno a večer.

3. Hnojení: Jednostranné hnojení vede k tomu, že váš rododendron nedostává potřebný přísun živin, který potřebuje pro zdravý růst květů. Optimální je proto použití speciálního hnojiva pro rododendrony, protože kromě vysokého obsahu dusíku obsahuje také draslík a fosfát, které přispívají k tvorbě květů.

4. Řez: Je možné, že příliš brzký jarní řez způsobil, že keř již nechce rašit – rododendron totiž tvoří nové pupeny již v předchozím roce, hned po odkvětu.

5. Choroby a škůdci: K nevykvetnutí může vést i napadení cikádou rododendronovou. Více se o tom dozvíte v části věnované škůdcům a chorobám rododendronů.

Plně žluté listy na rododendronu nebo žluté skvrny se zeleným „kostkovaným vzorem“ mohou být příznaky nedostatku živin. Pokud je rostlina vysazena na velmi vápenitém stanovišti, automaticky stoupá hodnota pH v půdě. Kyselomilné rostliny, jako je rododendron, při příliš vysoké hodnotě pH již nedokážou z půdy dostatečně přijímat a využívat železo – důsledkem je takzvaná chloróza z nedostatku železa, která způsobuje změnu barvy listů. Chcete-li příznakům nedostatku dlouhodobě předcházet, doporučujeme do substrátu zapracovat kyselou zeminu pro rododendrony a hortenzie, aby se zlepšila struktura půdy. Dbejte také na to, abyste rostlinu zalévali výhradně vodou s nízkým obsahem vápníku. Abyste svému rododendronu co nejrychleji dodali potřebné živiny, přihnojte jej navíc speciálním hnojivem s okamžitým účinkem, jako je COMPO Tekuté hnojivo pro hortenzie a kyselomilné rostliny​​​​​​​.

Pokud se na vašem rododendronu i přes péči a ošetřování místo sytě zeleného listoví a pestrobarevných květů objevují pouze zakrnělé listy, mohou za to pravděpodobně plísňové choroby nebo napadení škůdci. Nyní vám představíme čtyři relativně známé choroby a škůdce:

1. Hnědé skvrny na listech naznačují napadení listovou skvrnitostí. Pokud se houba neléčí, mohou na rododendronu odumřít celé listy a růst rostliny bude narušen. V takovém případě pomůže včasné použití speciálního přípravku na ochranu rostlin, jako je COMPO BIO Lecitinový sprej. Lecitin vytváří na povrchu rostlin ochranný film, který ztěžuje usídlení hub. 

2. Jsou pupeny na vašem rododendronu zčernalé nebo nahnědlé a vyschlé? Pak za tím možná stojí rododendronová cikáda. Ta totiž klade vajíčka do květních pupenů a přenáší tak také houbu, která způsobuje odumírání pupenů. Pokud po odkvětu objevíte černé poupata, která se neotevřela, měli byste je bezpodmínečně odstranit společně s odkvetlými květenstvími.

3. Na rododendronu se občas objeví i nosáč. Zatímco poškození listů způsobené žírem je většinou jen vizuálně rušivé, larvy nosáče způsobují škody na kořenech. V nejhorším případě to vede k odumření rostliny. Proti tomuto škůdci pomáhá použití hlístic.

4. Pokud však na listech vašeho keře objevíte četné malé nažloutlé skvrny a lepkavou „medovici“, je to známka napadení mšicí rododendronovou, často označovanou také jako „bílá muška^“. Tyto malé bílé škůdce a jejich larvy lze většinou rozpoznat na spodní straně listů.