Správné prořezávání stromů

Stejně jako pro veškerou péči o rostliny na zahradě platí i pro prořez dřevin: nejdůležitější je správné načasování! Nejlepší doba je v únoru nebo březnu, kdy největší mrazy už pominuly. Příliš brzký řez by snížil mrazuvzdornost stromů; pokud však budete prořezávat příliš pozdě, můžete případně poranit již vyvinuté pupeny. Je důležité, abyste své stromy prořezávali pouze ve dnech, kdy se teploty drží nad nulou.

Dbejte na to, abyste řez vždy vedli listovým pupenem (očkem) mírně zešikma , aby voda mohla snadno odtékat. Zesílení větvě v místě větvení (větevní kroužek) byste v každém případě měli zachovat, protože díky němu rána sroste. Větevní kroužek vzniká propojením větve a kmenu: Každý rok roste nejprve větev a zesiluje. Později v průběhu roku roste i kmen a sune se přes část větve.

Nepřikládejte pilu příliš blízko ke kmeni, protože jinak se poničí větevní kroužek. V důsledku toho se rána nemůže uzavřít a stává se náchylnou k houbovým chorobám. 

Neřežte však ani příliš daleko od kmene! Příliš velké pahýly nejsou schopny srůst. Důsledky: Do rány mohou snáze vniknout houby nebo hnilobné bakterie a větve mohou odumřít.

Silné větve byste měli odřezávat ve třech krocích, aby rána byla co nejmenší. Následná péče pomáhá při hojení ran a zabraňuje pronikání virů, bakterií nebo hub. Zde vám krok za krokem ukážeme, jak na to.

1. Větev nejprve ze spodní strany do půlky nařízněte. Dodržte vzdálenost cca 50 cm od kmene.
2. Nyní větev nařízněte seshora, cca 60 cm od kmene.
3. Visící větev odřízněte tak, aby větevní kroužek zůstal na stromě.
4. Než rostlina ránu sama od sebe zacelí, trvá často několik let. Během této doby mohou do stromu proniknout viry, bakterie a houby. Proto odstraňte z povrchu rány piliny a roztřepené rány srovnejte nožem. 
5. Pro urychlení procesu hojení byste měli ihned po provedení řezu aplikovat prostředek na uzavření rány na ploše přesahující 2 cm přes okraj rány. Jednou za dva až tři roky plochu zkontrolujte a v případě potřeby ji znovu přetřete.