compo image
  1. COMPO
  2. Rady a tipy
  3. Péče o rostliny
  4. Bylinky, ovoce & zelenina
  5. Předpěstování zeleniny: rychle, snadno a bez předchozích znalostí

Krok za krokem k vlastní sklizni zeleniny

Předpěstování zeleniny: rychle, snadno a bez předchozích znalostí

Sníte o vlastní zeleninové zahrádce nebo o uždibování chutné zeleniny na balkoně? Abyste mohli v létě sklízet různé druhy zeleniny, je třeba doma některé rostliny vyset a předpěstovat. V tomto článku vám krok za krokem ukážeme, jak správně provést výsev a zeleninu předpěstovat.

compo image

Kdy se dá začít s výsevem?

Většina semen potřebuje ke klíčení stabilní teplotu a vlhkost. Některá z nich však mají ráda o něco vyšší teploty než jiná, a proto se liší i termíny výsevu. Například s výsevem fazolu obecného je třeba počkat do poloviny května, zatímco bob obecný lze na záhon vysévat již v březnu. Také kořenová zelenina, jako mrkev, ředkvičky nebo červená řepa, roste velmi rychle a nepotřebuje ke svému klíčení vysoké teploty. Proto ji lze v závislosti na počasí v březnu nebo dubnu vysévat přímo do volné půdy.

Kterou zeleninu je třeba předpěstovat?

Pro zvláště teplomilnou plodovou zeleninu, jako rajčata, cukety, vodní melouny, lilky, dýně, okurky nebo chilli papričky, doporučujeme předpěstování na okenním parapetu nebo ve vytápěném skleníku. Tyto druhy zeleniny také potřebují poměrně dlouhou dobu, než přinesou své první plody. Výsev do volné půdy v teplých měsících by proto trval velmi dlouho, takže byste před nástupem chladného období nestihli sklidit dostatečnou úrodu.
Z tohoto důvodu má smysl vysévat teplomilnou a pomalou zeleninu na světlý a teplý okenní parapet a pěstovat ji tam až do května, kdy už může ven. Proto se také hovoří o „předpěstování zeleniny“. I v případě teplomilné zeleniny se v závislosti na každém druhu termíny výsevu liší. Například chilli papričky potřebují několik měsíců, než se vytvoří první zralé plody. Okurky nebo rajčata naopak rostou mnohem rychleji.

compo image

Předpěstování zeleniny: Co budete potřebovat

K tomu, abyste mohli předpěstovávat zeleninu, nepotřebujete skleník ani příliš mnoho předchozích znalostí. Stačí špetka nadšení, několik standardních pomůcek, teplé místo a pár minut času denně.

Náročnost a prostor samozřejmě závisí také na počtu vysetých druhů zeleniny. Chcete-li například předpěstovat deset různých odrůd rajčat, tři okurky a dvě cukety, pak vám pro začátek postačí světlý okenní parapet. Postupem času však rostliny rostou a zabírají stále více prostoru. Protože až do poloviny května se mohou objevovat pozdní mrazy, měli byste mít pro mladé rostliny rezervováno dostatek prostoru až do konečného termínu jejich stěhování. Ideální je světlé místo – pokud to počasí dovolí, můžete rostliny přes den umístit už ven a dovnitř je přenést až na noc.

Nejlepší je použít kvalitní semena, která mají vysokou klíčivost a vitalitu. Jako základ byste měli použít speciální substrát, například Substrát pro bylinky a výsev COMPO SANA®. Na rozdíl od klasické zeminy obsahuje jen malé množství živin. To je nezbytné, aby sazenice vyvinuly silné kořeny a nebyly hned na začátku překrmovány. Kromě toho je substrát sterilizovaný – výtrusy hub nebo jiní patogenní původci tak mají menší šanci.

Co je dále pro výsev důležité:

  • nádoby, např. čisté pěstební misky nebo pěstební květináčky
  • rozprašovač
  • konvička na zalévání
  • sklo nebo fólie, např. potravinová fólie
  • zapichovací štítky pro označení názvů odrůd

S tím, jak zelenina bude pozvolna růst, budete potřebovat také květináče a substrát pro zeleninu bohatý na živiny.

Předpěstování zeleniny – jak na to!

1. Nasypejte a navlhčete substrát

Naplňte pěstební misku nebo pěstební květináč speciálním substrátem a lehce jej přitlačte. Poté půdu zalijte vodou, aby byla dobře provlhčená.

compo image

2. Vysejte semínka

Nyní zasejte semínka. Abyste později mohli malé sazenice snáze oddělit, měli byste mezi semeny ponechat mezeru jeden až dva centimetry. Pokud se vedle sebe nahromadí více semínek, můžete použít párátko, abyste mezi nimi vytvořili větší mezery.

3. Přikryjte semena zeminou

Semena zeleniny posypte tenkou vrstvou zeminy. Tím semena ochráníte před vysycháním. Rostliny jako dýně nebo okurka potřebují ke klíčení dostatek tmy. Obecně platí:: Vrstva zeminy by neměla být silnější než dvojnásobek velikosti semen. V případě rajčat by měla být vrstva půdy ještě tenčí, protože ke klíčení potřebují světlo. Zeminu můžete na semena prosévat také pomocí sítka. Poté semena, respektive vrchní vrstvu zeminy navlhčete pomocí rozprašovače.

Tip: Pokud si nejste jistí, jestli semena vyžadují pro klíčení světlo, tmu nebo jestli nemají žádné speciální nároky na světlo, semena si prohlédněte: Čím jsou jemnější a menší, tím méně zeminy na ně obvykle můžete nasypat.

compo image

4. Zajistěte vysokou vlhkost vzduchu

Abyste zvýšili vlhkost vzduchu, můžete přes pěstební misku navíc natáhnout fólii. Tím také ochráníte semena před vysycháním. Nejlepší je propíchnout do fólie několik malých otvorů. Denně byste také měli fólii větrat a kontrolovat, zda je zemina stále vlhká. Pokud je již mírně suchá, použijte rozprašovač.
Případně můžete použít miniskleník, do kterého umístíte několik pěstebních misek nebo pěstebních květináčů. I zde platí pravidlo: pravidelně větrat.

5. Zajistěte teplo

Aby semena vyklíčila, potřebují nejen vlhko, ale také dostatek tepla. Třeba taková semínka chilli klíčí při teplotách mezi 20 a 30 stupni. Umístěte rostliny například na vyhřívací deku nebo topení. Jakmile semena vyklíčí, může teplota opět o něco klesnout, ale velmi důležitý je nyní faktor světla.

6. Více vzduchu a světla

Jakmile se objeví první zelené sazenice, odstraňte fólii. Nejpozději nyní by měly být sazenice také umístěny na světlé místo, aby měly ke svému růstu dostatek světla. Pokud budou stát na tmavém místě, jejich stonky budou tenké a náchylné k chorobám.

Po několika týdnech můžete rostlinky přepíchnout. Jak to udělat, se dozvíte níže.

Pikýrování sazenic

Až rostlinky trochu povyrostou, můžete je přepikýrovat. Pikýrování znamená opatrné vyrýpnutí malých rostlinek a vysazení do samostatného květináče. U chilli papriček, rajčat nebo lilku počkejte, až se vytvoří první pár pravých listů, a teprve poté je pikýrujte. Prvním párem „pravých“ listů se rozumí první dva listy, které se vytvoří po děložním lístku, resp. páru děložních lístků. Při pikýrování je nejlepší postupovat takto:

 

  1. Naplňte květináč zeminou

    Naplňte květináč směsí zeminy a substrátu pro zeleninu bohatého na živiny. Pro zeleninu náročnou na živiny, jako rajčata, papriky, cukety nebo dýně, je vhodný například Substrát pro rajčata a zeleninu bez rašeliny COMPO. Květináč by měl mít odtokové otvory, aby mohla odtékat přebytečná voda, a průměr deset až dvanáct centimetrů.
     
  2. Oddělte sazenice

    Sazenice opatrně „vyrýpněte“ z půdy pomocí pikýrovacího kolíku nebo tužky. Dávejte pozor, abyste příliš nepoškodili kořeny. Drobná poranění nevadí – ve skutečnosti sazenice ještě více stimulují k tvorbě nových kořenů. Větší poranění však mohou vést k jejich úhynu.
     
  3. Sazenice zasaďte a zalijte

    Nyní prstem nebo pikýrovacím kolíkem vyryjte do půdy malý otvor. Zelenou rostlinku umístěte do výsadbové jamky až po děložní lístky. V případě potřeby přidejte hrst zeminy a nakonec vše opatrně přitlačte. V neposlední řadě půdu kolem sazenice zalijte, aby sazenice snáze zakořenila.
compo image

Předpěstování zeleniny – takto se postaráte o mladé rostliny

Mladou rostlinu umístěte zpět na světlé místo s dostatkem slunečního světla. Rostlinu znovu zalijte až poté, co mezi zalévacími cykly vrchní vrstvy půdy mírně oschnou. Pokud jste nepoužili předem hnojenou zeminu, bude se zelenina těšit na první tekuté hnojivo po třech až čtyřech týdnech.

compo image

Kdy může zelenina ven?

Od dubna, kdy jsou denní teploty mírné, lze zeleninu nechat venku i několik hodin. Ideální je polostinné místo na balkoně nebo terase. Mladé rostliny si tak budou až do vysazení zvykat na nové prostředí. Zároveň tak zajistíte, že se později vaši svěřenci nespálí, až se v květnu náhle dostanou do kontaktu s intenzivnějším letním sluncem. Jakmile rostliny v květináčích dobře zakoření a přestanou hrozit pozdní mrazy, můžete plodovou zeleninu citlivou na mráz definitivně přesunout na zahradu nebo na balkon.

Lze pěstovat zeleninu v pařeništi?

Některé druhy zeleniny, které nejsou citlivé na chlad, lze bez problémů vysévat do speciálního pařeniště. Jedná se o jakýsi miniskleník. Pařeniště jsou k dispozici pro zeleninový záhon nebo jako nástavec pro vyvýšený záhon. Díky nim můžete například saláty, ředkvičky nebo některé bylinky vysévat o několik týdnů dříve, než při výsevu do volné půdy.

Pokud však chcete předpěstovat zeleninu, která pro klíčení vyžaduje vyšší teploty, doporučujeme vyhřívaný skleník nebo světlý, teplý okenní parapet. Je to proto, že zelenina, jako rajčata, chilli papričky nebo lilek, zde má stabilní teplo, které ke klíčení potřebuje.

compo image

Jak probíhá výsev na záhon?

Při výsevu zeleniny, jako ředkvičky, saláty nebo fazole, přímo na záhon je obzvláště důležité dbát na rozestupy mezi jednotlivými rostlinami. Koneckonců se tyto rostliny již nepřesazují, ale zůstávají na místě. Protože rozestupy se odvíjejí od velikosti a růstu kořenů rostliny, najdete tyto informace obvykle na zadní straně sáčku s osivem. Pro lepší dodržení rozestupů můžete na záhonu v určených místech vyrýt řádky hluboké asi jeden až dva centimetry, do kterých pak osivo zasejete. Kromě toho existují i výsevné pásky, které vám přímý výsev usnadní.

Sdílet