Jedlé plevele

Starou dobrou pampelišku poznáte určitě snadno a žádné pochybení vám u ní nehrozí, protože všechny její části jsou jedlé. Používat byste neměli pouze bílé mléko, které vyteče ze stonků, naopak jej vymyjte. Obsahem vitamínů A a C může pampeliška konkurovat hlávkovým salátům a také bílkoviny a draslík dodává našemu tělu ve velkém množství. Sbírali jste možná až příliš vášnivě? To nevadí, protože pampelišky lze dát snadno zamrazit a sníst později. Kromě aromatické salátové přílohy lze z květů připravit také chutné čaje. Nejznámější metodou zpracování je pravděpodobně pampeliškový sirup.

Kopřivy patří mezi nejméně oblíbené zahradní plevele – podle nás naprosto neprávem. Protože obávané listy jsou plné vitamínu C, železa a vápníku. Jako léčivá rostlina se kopřiva dokonce používá na revmatismus a infekci močových cest. Při sběru a zpracování byste samozřejmě měli používat rukavice; dušením nebo nasekáním nadrobno však pálení rychle pomine. Listy můžete připravit například jako špenát nebo můžete tento druh plevele zpracovat na lahodné pesto. Z kopřiv lze připravit pikantní pokrmy, můžete je použít například jako náplň do raviol nebo v polévce.

Náš TIP: Z několika kopřiv ponechaných v zahradě má radost i příroda. Jsou důležitým útočištěm pro hmyz a poskytují potravu mnoha druhům motýlů.

Ať děláte, co děláte: bršlice se pokaždé znovu objeví. Pokud si vaši zahradu ještě nepodmanila, porozhlédněte se po ní na okraji lesa, protože v polostínu roste tento druh plevele nejraději. Nejlépe chutnají mladé květy mající lehce pikantní aroma, které se svou chutí podobá směsi mrkve a petržele. Sběr se vyplatí, protože v listech se ukrývá velké množství vitamínu A a minerálů – v tomto ohledu bršlice dokonce odsunuje kapustu z prvního místa regionálních superpotravin. Zpracovat ale můžete určitě i stonek a květy. Díky své kořenité vůni je bršlice ideální jako koření do bramborového salátu; může být ovšem také zpracována jako špenát nebo pyré. Nebo svému zelenému smoothie dodáte několika listy příjemný osvěžující náboj – stojí to za to!

Popenec poznáte snadno podle jeho malých fialových květů. Pokud na vašem trávníku zrovna neroste, vyplatí se podívat pod živé ploty a keře. Popenec se rád rozrůstá všude tam, kde je chladno a vlhko. Kadeřavých listů byste raději neměli nasbírat příliš mnoho najednou, protože i když jsou bohaté na vitamín C, mají poměrně hořkou chuť. Abyste si na chuť zvykli, doporučuje se přidat malé množství do bylinkového másla nebo bylinkového tvarohu. Listy se však hodí také do salátů, hustých polévek nebo k omeletě. Jíst lze i květy a vrcholy stonku. Protože mají dokonce nasládlou chuť, jsou vhodné k dochucení dezertů.

Od března do poloviny května najdete na loukách a v lese medvědí česnek. Buďte ovšem opatrní: Protože se listy skoro vůbec neliší od listů jedovaté konvalinky, hrozí velké nebezpečí záměny! Na rozdíl od těchto květin jsou listy medvědího česneku na spodní straně matné. Medvědí česnek také poznáte podle jeho česnekové vůně a po pilné sklizni budou odpovídajícím způsobem vonět také vaše ruce. O pestu a dipu z medvědího česneku jste už určitě někdy slyšeli, nebo ne? Díky své kořenité chuti je medvědí česnek totiž jedním z nejchutnějších plevelů a je nedílnou součástí jídelních lístků mnoha restaurací.

Vymýtit ptačinec je téměř nemožné. Naštěstí můžete jeho listy jednoduše sníst. Kromě vysokého obsahu bílkovin a hořčíku u vás tato bylina zaboduje svou jemnou aromatickou chutí. Dobře se tak hodí k polévkám nebo salátům, ptačinec se ale často s oblibou používá i v bylinkovém másle nebo v pomazánkách. Objevit ptačinec můžete vlastně velmi snadno, protože roste především na neobdělávané půdě, jako jsou neosázená orná půda, záhony nebo otevřené plochy podél cest.